Kalamity mají svou cenu. Náklady přírodních disturbancí v evropských lesích se do konce století mohou více než zdvojnásobit

Jak se cena kalamity počítá 

Princip je jednoduchý. Autoři nechali model spočítat vývoj evropských lesů dvakrát — jednou s vlivem přírodních disturbancí (vichřic, požárů, přemnožení kůrovců), jednou bez nich, za jinak zcela stejných podmínek. Rozdíl mezi oběma variantami je cena, kterou za disturbance platíme. Konkrétně, je to ztráta na hodnotě, kterou by les svému vlastníkovi přinesl za celý simulovaný horizont zahrnující řadu obmýtí: nižší tržby za znehodnocené kalamitní dříví, dražší obnova, předčasné obmýtí. Protože se tyto ztráty rozkládají do mnoha desetiletí, převedli je autoři na dnešní hodnotu – budoucí příjem má pro vlastníka menší váhu než dnešní, zde s diskontní sazbou 1,5 %.

Model pokrývá buk, smrk, borovici lesní a duby, tedy dřeviny, které rostou na 91 milionech hektarů, na dvou třetinách evropských lesů, a tvoří přes 95 % trhu s dřívím. Evropa byla rozdělena na buňky o velikosti 16 × 16 kilometrů a v každé z nich bylo simulováno pasečné hospodaření se stejnověkými porosty a ekonomicky optimálním obmýtím odvozeným podle dřeviny a místní bonity. Disturbance vstupují do výpočtu dvojím způsobem: jako běžný, plošně rozptýlený rozpad porostů a jako zřídkavé velkoplošné události – vichřice, požáry, kůrovcové gradace.

Výchozí stav: 115 miliard eur 

Za klimatu let 1981–2005 stály disturbance evropské lesnictví 115 miliard eur na hodnotě lesa, tedy zhruba 1,7 miliardy ročně, což vychází na 1 265 eur na hektar. Hodnota evropských lesů je kvůli nim o 28,6 % nižší, než by byla, kdyby ke kalamitám nedocházelo. V objemu jde průměrně o 74,5 milionu kubíků nahodilé těžby ročně.

Že model odpovídá skutečnosti, si autoři ověřili. Podíl nahodilé těžby vychází v simulaci na 28,7 % celkové těžby, zatímco skutečné údaje z posledních desetiletí se pohybují mezi 12 a 32 %. Také simulovaný objem nahodilé těžby (74,5 milionu kubíků ročně) leží uvnitř empiricky udávaného rozpětí 42,6–78,5 milionu kubíků. 

Budoucnost: více než dvojnásobek při nejhorším scénáři 

Autoři pracovali se třemi scénáři klimatické změny – mírným, středním a silným. Studie v nich předpokládá nárůst průměrné disturbanční aktivity na dvoj-, čtyř- a šestinásobek dnešní úrovně. Ztráta hodnoty lesa tomu odpovídá: ze 115 miliard eur roste na 146, 186 a 247 miliard. Na hektar to znamená 1 603, 2 037 a 2 715 eur. Při nejsilnějším scénáři by disturbance snížily hodnotu evropských lesů o 42 % oproti stavu bez nich a roční ztráty by dosáhly až 15 % dnešní hrubé přidané hodnoty evropského lesnictví.

Zajímavější než samotné částky je ale to, co se stane s těžbou. Její celkový objem při nejsilnějším scénáři poroste z dnešních 260 na 332 milionů kubíků ročně, jenže podíl nahodilé těžby na ní stoupne z 29 na 39 %. Více vytěženého dříví tedy nebude znamenat lépe fungující lesnictví. Bude znamenat, že čím dál větší část produkce přichází na trh v nesprávnou chvíli, v horší kvalitě a za nižší cenu.

Střední Evropa jako ohnisko nákladů 

Náklady se po Evropě rozkládají velmi nerovnoměrně. Nejhůř je na tom střední Evropa — části Německa, Rakouska, Švýcarska a Česka. V její západní části dosahuje průměrná ztráta 3 233 eur na hektar při středním scénáři a 4 375 eur při nejsilnějším. Ve východní části, kam studie řadí i Česko, jde o 2 689, respektive 3 743 eur na hektar. 

Pro praxi jsou ale důležitější než průměry ty nejhorší varianty. Autoři je uvádějí zvlášť: jde o průměr pěti procent „nejhorších“ simulací. V nejexponovanějších oblastech střední Evropy vychází při nejsilnějším scénáři až 19 885 eur na hektar na západě a 16 710 eur na východě. Konkrétního vlastníka totiž nepostihne průměr, ale jedna konkrétní kalamita. Tato čísla proto nepopisují běžný očekávaný stav – popisují to, s čím je v rizikových polohách rozumné počítat.