Přeskočit k obsahu

Kalamity mají svou cenu. Náklady přírodních disturbancí v evropských lesích se do konce století mohou více než zdvojnásobit

5 min čtení
Disturbance dnes ubírají evropským lesům zhruba 115 miliard eur z jejich dřevoprodukční hodnoty. Nová studie v časopise Nature Climate Change ukazuje, že při pokračujícím oteplování může tato ztráta do konce století vystoupat na 247 miliard. Nejdráž kalamity vyjdou střední Evropu

O ekologických dopadech kůrovce, polomů a požárů se v posledních letech napsalo hodně. Kolik ale tyto události skutečně stojí – a kolik budou stát na konci století – dosud nikdo pro celou Evropu nespočítal. Mezinárodní tým vedený Technickou univerzitou v Mnichově to nyní udělal: propojil model růstu lesa, simulaci disturbancí a lesnickou ekonomiku.

Jak se cena kalamity počítá 

Princip je jednoduchý. Autoři nechali model spočítat vývoj evropských lesů dvakrát — jednou s vlivem přírodních disturbancí (vichřic, požárů, přemnožení kůrovců), jednou bez nich, za jinak zcela stejných podmínek. Rozdíl mezi oběma variantami je cena, kterou za disturbance platíme. Konkrétně, je to ztráta na hodnotě, kterou by les svému vlastníkovi přinesl za celý simulovaný horizont zahrnující řadu obmýtí: nižší tržby za znehodnocené kalamitní dříví, dražší obnova, předčasné obmýtí. Protože se tyto ztráty rozkládají do mnoha desetiletí, převedli je autoři na dnešní hodnotu – budoucí příjem má pro vlastníka menší váhu než dnešní, zde s diskontní sazbou 1,5 %.

Model pokrývá buk, smrk, borovici lesní a duby, tedy dřeviny, které rostou na 91 milionech hektarů, na dvou třetinách evropských lesů, a tvoří přes 95 % trhu s dřívím. Evropa byla rozdělena na buňky o velikosti 16 × 16 kilometrů a v každé z nich bylo simulováno pasečné hospodaření se stejnověkými porosty a ekonomicky optimálním obmýtím odvozeným podle dřeviny a místní bonity. Disturbance vstupují do výpočtu dvojím způsobem: jako běžný, plošně rozptýlený rozpad porostů a jako zřídkavé velkoplošné události – vichřice, požáry, kůrovcové gradace.

Výchozí stav: 115 miliard eur 

Za klimatu let 1981–2005 stály disturbance evropské lesnictví 115 miliard eur na hodnotě lesa, tedy zhruba 1,7 miliardy ročně, což vychází na 1 265 eur na hektar. Hodnota evropských lesů je kvůli nim o 28,6 % nižší, než by byla, kdyby ke kalamitám nedocházelo. V objemu jde průměrně o 74,5 milionu kubíků nahodilé těžby ročně.

Že model odpovídá skutečnosti, si autoři ověřili. Podíl nahodilé těžby vychází v simulaci na 28,7 % celkové těžby, zatímco skutečné údaje z posledních desetiletí se pohybují mezi 12 a 32 %. Také simulovaný objem nahodilé těžby (74,5 milionu kubíků ročně) leží uvnitř empiricky udávaného rozpětí 42,6–78,5 milionu kubíků. 

Budoucnost: více než dvojnásobek při nejhorším scénáři 

Autoři pracovali se třemi scénáři klimatické změny – mírným, středním a silným. Studie v nich předpokládá nárůst průměrné disturbanční aktivity na dvoj-, čtyř- a šestinásobek dnešní úrovně. Ztráta hodnoty lesa tomu odpovídá: ze 115 miliard eur roste na 146, 186 a 247 miliard. Na hektar to znamená 1 603, 2 037 a 2 715 eur. Při nejsilnějším scénáři by disturbance snížily hodnotu evropských lesů o 42 % oproti stavu bez nich a roční ztráty by dosáhly až 15 % dnešní hrubé přidané hodnoty evropského lesnictví.

Zajímavější než samotné částky je ale to, co se stane s těžbou. Její celkový objem při nejsilnějším scénáři poroste z dnešních 260 na 332 milionů kubíků ročně, jenže podíl nahodilé těžby na ní stoupne z 29 na 39 %. Více vytěženého dříví tedy nebude znamenat lépe fungující lesnictví. Bude znamenat, že čím dál větší část produkce přichází na trh v nesprávnou chvíli, v horší kvalitě a za nižší cenu.

Střední Evropa jako ohnisko nákladů 

Náklady se po Evropě rozkládají velmi nerovnoměrně. Nejhůř je na tom střední Evropa — části Německa, Rakouska, Švýcarska a Česka. V její západní části dosahuje průměrná ztráta 3 233 eur na hektar při středním scénáři a 4 375 eur při nejsilnějším. Ve východní části, kam studie řadí i Česko, jde o 2 689, respektive 3 743 eur na hektar. 

Pro praxi jsou ale důležitější než průměry ty nejhorší varianty. Autoři je uvádějí zvlášť: jde o průměr pěti procent „nejhorších“ simulací. V nejexponovanějších oblastech střední Evropy vychází při nejsilnějším scénáři až 19 885 eur na hektar na západě a 16 710 eur na východě. Konkrétního vlastníka totiž nepostihne průměr, ale jedna konkrétní kalamita. Tato čísla proto nepopisují běžný očekávaný stav – popisují to, s čím je v rizikových polohách rozumné počítat.

Co z toho plyne pro praxi 

První závěr je ekonomický. Riziko disturbancí patří do hospodářských úvah stejně jako přírůst nebo cena dříví. Stejnověké jehličnaté porosty se v minulosti zakládaly právě z ekonomických důvodů, ale bez toho, aby se do kalkulace promítlo riziko, které nesou. Toto opomenutí má dnes vyčíslitelnou cenu.

Druhý závěr se týká adaptace. Autoři otestovali vliv jednoho konkrétního opatření — zkrácení obmýtí o deset let. Při nejsilnějším scénáři by snížilo náklady disturbancí až o 10 miliard eur. Sami k tomu ale dodávají důležitou výhradu: kratší obmýtí může zhoršovat ukládání uhlíku i hodnotu porostů pro biodiverzitu, a má proto smysl jen tam, kde tento kompromis obstojí v místních podmínkách. Vedle toho však zmiňují opatření bez podobných vedlejších účinků – volbu dřevin méně náchylných ke kalamitám a péči o druhově i strukturně pestré porosty.

Třetí závěr je nejobecnější. Přizpůsobení lesního hospodářství měnícímu se klimatu není jen otázkou ekologie, ale i ekonomiky. Prevence stojí peníze, ale její protihodnotou jsou náklady, které díky ní nevzniknou. A ty, jak studie ukazuje, do konce století porostou.

Co studie nezahrnuje 

Uvedená čísla jsou spíše podhodnocená. Studie počítá jen s dřívím a nezohledňuje ztrátu ostatních funkcí lesa. Nepracuje se změnou druhové skladby, s výchovnými zásahy ani s jiným než pasečným hospodařením. Ze tří zahrnutých činitelů — vítr, oheň, kůrovec — vypadávají invazní škůdci a patogeny, kteří mohou budoucí vývoj podstatně změnit. Model také předpokládá, že se kalamitní dříví podaří zpracovat a prodat; pokud by se to dařilo hůře, náklady by byly vyšší.

Naopak vyrovnávající efekt vyššího přírůstu může být přeceněný. Model nepočítá s tím, že reakce stromů na zvýšenou koncentraci CO₂ postupem času slábne, ani se změnami v hospodaření stromů s vodou. Ze severu Evropy navíc už dnes přicházejí zprávy o poklesu přírůstu. Rozdíl mezi mírným a silným scénářem je tedy pravděpodobně větší, než průměrné hodnoty naznačují.

Zdroj:

Mohr, J. S., Bastit, F., Grünig, M., Knoke, T., Rammer, W., Senf, C., Thom, D. & Seidl, R. (2025). Rising cost of disturbances for forestry in Europe under climate change. Nature Climate Change, 15, 1078–1083. https://doi.org/10.1038/s41558-025-02408-9 (open access)

Hodnocení článku
Pro hodnocení klikněte na hvězdy.
Hodnocení jako ve škole. Jedna hvězda nic moc, pět hvězd super.
Článek zatím nebyl hodnocen. Buďte první!

Kontaktní autor

Tým PROLES

Publikováno

21.08.2026

Štítky

Evropa

Sdílet