Významný nárůst poškozování lesů v Evropě po roce 1950

Přírodní disturbance, jako vichřice, požáry a přemnožení škůdců, jsou důležitými mechanismy změn v lesních ekosystémech. Tyto disturbance podporují přirozenou obnovu a zvyšují druhovou a strukturální rozmanitost lesů. Disturbance však mohou vést i k degradaci ekosystémů, rozsáhlému odumírání lesů a poškození velkého množství dřevní hmoty. Vlivem disturbancí mohou lesy přechodně uvolňovat do atmosféry více uhlíku, než ho formou fotosyntézy dokáží vázat. 

• Zpomalování snah o zavedení postupů managementu zaměřených na zmírňování změny klimatu a ohrožení klimatických cílů na národní a evropské úrovni; 

• Výrazné narušení lesnického plánování, zejména v oblastech s častým výskytem disturbancí, což ztěžuje zajištění udržitelného hospodaření a poskytování ekosystémových služeb. Tento vývoj má nepříznivé důsledky pro místní ekonomiky, kvalitu života obyvatel, ale i mezinárodní trh se dřevem. 

• Větrné kalamity po roce 1950 způsobily 46 % celkového objemu poškozeného dříví. Většinu tvořily jednotlivé extrémní vichřice jako byli Vivian, Wiebke, Lothar, nebo Kyrill, v kombinaci s průběžným chronickým poškození větrem. Poškození dosahovalo obzvláště vysoké hodnoty v 90. letech minulého století a v prvním desetiletí 21. století. 

• Lesní požáry byly zodpovědné za 24 % celkového objemu poškozeného dříví. V 70. a 80. letech došlo k výraznému nárůstu požárů, po němž následovaly dva protichůdné trendy. Počty malých a středně velkých požárů od konce 90. let díky zlepšenému managementu, detekci a postupů hašení klesali, avšak požáry extrémních rozměrů spojené se změnou klimatu narůstaly. Nejnovější výzkumy předpovídají, že velikost a intenzita požárů se budou v důsledku změny klimatu zvyšovat napříč všemi evropskými biomy. 

• Přemnožení kůrovců způsobily v hodnoceném období téměř 20 % škod v lesích, s výrazně rostoucím trendem v posledním desetiletí. Období po roce 2020, kdy přemnožení v Evropě kulminovalo, do analýzy zahrnuty nebylo. 

• Další biotická poškození různými škůdci a chorobami představovaly 8 % celkových škod, přičemž tento trend byl mezi hodnocenými skupinami činitelů nejsilnější, s prudkým nárůstem zejména po 80. letech minulého století. 

• Další abiotické disturbance, např. v důsledku sněhu a námrazy, také rostly, přičemž v některých letech (např. 2007) vykazovaly výrazné vrcholy v rozsahu škod.