Poškození lesů hmyzem v Evropě narůstá

Hmyzí škůdci usmrcují v Evropě stále víc stromů, listnáče si však vedou lépe. Vysoké teploty a sucha tento problém zhoršují.

• Vliv podkorního a dřevokazného hmyzu na lesy v 21. století významně vzrostl, zatímco defoliace stromů housenkami různých motýlů se v Evropě snižuje. 

• Poškození jehličnanů v převážné míře způsobil lýkožrout smrkový. V případě listnáčů se na poškození podílel větší počet druhů, což stěžuje monitoring a kontrolu. 

• Dřeviny, které byly dosud považovány za odolné – jako borovice a jedle – vykazují významně rostoucí trend poškození, což vyvolává obavy o jejich budoucí vhodnost. 

• Vyšší poškození hmyzem v sušších a teplejších oblastech signalizuje rostoucí riziko s pokračující změnou klimatu. 

• Populace škůdců sdílejících stejné hostitelské dřeviny vzrůstají a klesají společné, což naznačuje riziko rozsáhlých synchronizovaných vln mortality stromů.  

• Napříč Evropou nebyl zjištěn charakteristický severojižní klesající trend v poškození lesů. Regionální klimatické extrémy a vichřice zřejmě mají větší význam než zeměpisná šířka. 

Poškození evropských lesů hmyzími škůdci vzrůstá, avšak nárůst je značně nerovnoměrný, říká mezinárodní studie publikovaná v prestižním časopise Global Change Biology. Mezinárodní tým vědců ze 17 zemí, koordinován odborníky z České zemědělské univerzity, zjistil, že poškození jehličnatých dřevin podkorním a dřevokazným hmyzem výrazně narůstá, zatímco žír na listech a jehličí, způsobený housenkami motýlů se snižuje. Poškození hmyzem se napříč Evropou vyskytuje v sušších a teplejších oblastech, co naznačuje riziko rozsáhlých vln mortality lesů vyvolaných silnějšími klimatickými extrémy. „Z našich výsledků je jednoznačné, že jehličnaté lesy jsou stále více zranitelné vůči podkornímu hmyzu, a naopak, poškození listnáčů se snižuje, ačkoliv se na něm podílí větší počet druhů. Tato zjištění jsou důležitá, protože poskytují nové informace pro hospodaření, včetně výběru druhů dřevin vhodných k adaptaci lesů na změnu klimatu, ale i pro plánování dopadů na trh se dřevem“, říká profesor Tomáš Hlásny, hlavní autor studie.

Proč je to důležité 

Závěry studie zdůrazňují potřeby změny druhové skladby lesů směrem ke klimaticky vhodnějším, zejména listnatým dřevinám. Zároveň poukazují na potřebu zlepšení monitoringu poškozování lesů a sdílení těchto dat mezi zeměmi a lesnickými agenturami.  

“Potřebujeme adaptační strategie, které reagují na rozdílné trendy v poškozování lesů a různou zranitelnost jednotlivých dřevin“ říká Tomáš Hlásny. „To vyžaduje značné úsilí pro dosažení lepší koordinace monitoringu lesů, harmonizaci a sdílení dat, což je nevyhnutelné pro lesnické a tržní plánování.“ 

Autoři shromáždili data o poškozování lesů z 15 evropských zemí za více než dvě dekády (2000-2022). Vytvořená databáze zahrnovala 1 361 časových sérií pro 50 hmyzích škůdců. Autoři analyzovali trendy v těchto datech ve vztahu k typu škůdců (podkorní a dřevokazný hmyz vs. defoliátoři), hostitelských dřevin (listnaté vs. jehličnaté) a s ohledem na hlavní geografické a klimatické gradienty v Evropě. V rámci studie vznikl nový harmonizovaný dataset popisující dlouhodobé poškozování lesů v Evropě s potenciálem pro další výzkum.   

Dynamika různých skupin škůdců se po roce 2000 v Evropě výrazně lišila. Poškození jehličnanů kůrovci narůstalo a vykazovalo charakteristické vrcholy související s extrémně horkými a suchými lety 2003 a 2018. 

Naopak, poškození listnatých dřevin defoliátory po roce 2000 klesalo a vykazovalo cykličnost charakteristickou pro různé druhy motýlů. 

Jednotlivé dřeviny nebo skupiny dřevin byly po roce 2000 postiženy s různou intenzitou. Následující tabulka znázorňuje relativní mírů poškození způsobenou hlavními druhy hmyzích škůdců jejich hostitelským dřevinám. Hodnoty znázorňují procento celkové zásoby napadené kůrovci nebo procento rozlohy poškozené defoliátory. Hodnoty vyjadřují celkovou „nebezpečnost“ daného škůdce nebo naopak, zranitelnost dané dřeviny nebo skupiny dřevin.