Přijde Evropa o své jasany?

Jak významné je první zjištění výskytu polníka jasanového na území EU?

Skutečnost, že byl polník jasanový zjištěn jak v Maďarsku, tak na Slovensku, je nešťastná a závažná. Ze zkušeností ze Severní Ameriky víme, že jde o mimořádně nebezpečného škůdce – možná vůbec nejhoršího, který kdy do Evropy pronikl. Očekávám, že v Evropě poměrně rychle zahubí většinu jasanů. Tento druh se šíří na západ přes Rusko a na Ukrajině je přítomen již pět let nebo déle. Očekávali jsme proto, že se rozšíří i do Evropské unie. Nyní je tu a budeme muset čelit jeho ničivým dopadům.

Můžeme říci, že následky budou v některých regionech nebo lokalitách obzvlášť závažné?

Výrazně poškozené budou lesy, v nichž je jasan běžnou součástí (podél vodotečí, v roklinách a suťových lokalitách). Největší dopady však budou ve městech – jasany tvoří v mnoha částech Evropy významný podíl městské zeleně. Rychlé chřadnutí a odumírání jasanů ve městech představuje velký problém, protože takové množství odumřelých stromů bude znamenat riziko pro bezpečnost obyvatelstva a odstranění mrtvých stromů bude nákladné.

Jak se může Evropa poučit z invaze polníka v Severní Americe nebo jiných zemích?

Eradikace invazí škodlivých nepůvodních druhů hmyzu může být obtížná, pokud je však úspěšná, představuje účinný způsob, jak jejich dopadům předcházet. Existuje mnoho případů, kdy byly nepůvodní druhy hmyzu úspěšně eradikovány. Jedním z důležitých poznatků, které jsme získali ze Severní Ameriky, bohužel je, že polníka jasanového eradikovat nelze. Problém spočívá v tom, že nemáme nástroje, které by ho dokázaly odhalit při nízké populační hustotě. V době, kdy je jeho přítomnost zjištěna, se již na daném území vyskytuje mnoho let a je příliš rozšířený na to, aby bylo možné ho odstranit.

Může být srovnávání s vývojem v USA nebo v jiných zemích v něčem zavádějící? Mohou rozdíly v klimatu, druzích jasanů, struktuře lesů, přirozených nepřátelích nebo způsobu hospodaření vést v různých částech Evropy k odlišným výsledkům?

Očekávám, že biologie polníka jasanového i jeho dopady budou v Evropě velmi podobné tomu, co jsme pozorovali v Severní Americe. Evropské druhy jasanů jsou velmi náchylné a klima je pro tento druh hmyzu obecně vhodné. Pravděpodobně jedinou nadějí, že dopady budou menší než v Severní Americe, je skutečnost, že v Evropě žije původní druh parazitoidní vosičky (lumčíka) Spathius polonicus, který dokáže polníka využívat jako hostitele. Na základě zkušeností z Ruska očekáváme, že tento parazitoid bude polníka napadat a může jeho populace do určité míry omezovat. Tento vliv však může být pouze mírný a zřejmě se projeví až za několik let.

Jaký vliv může mít napadení polníkem souběžně s nekrózou jasanů?  

Nekróza jasanu už jasany v Evropě negativně ovlivňuje. Očekávám, že polník bude „agresivnější“ a způsobí mnohem rychlejší odumírání stromů. Rozšířená infekce jasanů nekrózou může přispívat k jejich rychlejšímu odumírání a zesílit dopady polníka. Přítomnost nekrózy navíc bohužel ztěžuje odhalování oblastí s nově vzniklými ohnisky polníka, protože počáteční příznaky – odumírání koruny – jsou podobné.

Co bude šíření polníka jasanového v Evropě ovlivňovat nejvíce: klima, četnost jasanů, přirozené šíření, nebo přeprava dřeva?

Jasan se vyskytuje v celé střední Evropě, takže očekávám, že polník se bude šířit rychle. Šíření na velké vzdálenosti usnadňují lidé, kteří nevědomky přemisťují jeho různá vývojová stadia. Často k tomu dochází při převozu napadeného dřeva, například palivového, nebo kontejnerovaných vzrostlých stromů.

Jaké jsou hlavní vědecké nejistoty týkající se invaze polníka jasanového?

Ani ze Severní Ameriky nevíme, jaká bude dlouhodobá budoucnost jasanů v lesích. V Severní Americe i v Evropě jasany produkují velké množství semenáčků, takže očekáváme, že po počáteční epidemii polníka vyroste nová generace jasanů. Teprve pak se ukáže, jak dobře budou tyto stromy přežívat, až dorostou do velikosti, kdy je polník jasanový začne napadat.

Nabízí časný záchyt invaze polníka možnost studovat invazi od samého počátku? Jaká data by nyní měli vědci sbírat?

Bohužel tento hmyz není možné odhalit při nízké populační hustotě. Lapače existují, ale jejich schopnost přilákat brouky je velmi nízká, takže v době, kdy se polník v lapačích objeví, jsou jeho populace už přítomné a značně rozšířené. Přítomnost larev lze zjišťovat přímo, jde však o pracný proces vyžadující odstranění kůry stromů. Myslím, že velmi důležité budou studie parazitace larev, protože, jak jsem již zmínil, parazitoidi představují naši největší naději na zmírnění tohoto problému.

Jaké příznaky by měly být podnětem k odborné kontrole nebo úřednímu hlášení možného výskytu polníka jasanového?

Jakýkoli nález živého polníka jasanového, ať už v lapači, nebo ve stromě. Evropská komise v současnosti požaduje, aby národní organizace ochrany rostlin prováděly průzkum výskytu, a každý nález polníka jasanového musí být nahlášen.

Redakční poznámka: V Česku je takovým orgánem Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

Na co by se měly státní orgány v nadcházejících týdnech a měsících zaměřit především?

Nejdůležitějším a nejúčinnějším opatřením je omezit šíření polníka jasanového tím, že se v rámci státu zabrání přemisťování pokáceného dřeva nebo školkařského materiálu. Zákazem přemisťování takového materiálu je možné šíření polníka jasanového zpomalit, není však možné jej úplně zastavit.

Co by měli dělat samotní správci lesů, obce, školky a arboristé – a čemu by se naopak měli vyhnout?

Tyto i další skupiny by se měly vyvarovat přemisťování dřeva z odumřelých i živých jasanů, protože to polníkovi umožňuje šířit se na velké vzdálenosti. Správci městské zeleně by měli okamžitě přestat vysazovat evropské a severoamerické druhy jasanů. Měli by také vytipovat cenné městské jasany, které lze chránit insekticidními injektážemi, a přednostně odstranit jasany, které už jsou ve špatném zdravotním stavu.

Může veřejnost nějak pomoci omezit šíření polníka jasanového?

Přestože pro širokou veřejnost může být obtížné odhalit nové populace polníka, existují důležité věci, kterými může přispět ke zmírnění tohoto problému. Může pomoci zpomalit šíření škůdce tím, že nebude přemisťovat kmeny ani palivové dřevo či zahradní odpad, který může obsahovat části jasanu. Lidé často používají odumřelé nebo odumírající stromy ze svých zahrad jako palivo a někdy je převážejí na poměrně velkou vzdálenost – právě tak se polník přemisťuje a veřejnost může pomoci tím, že se této praxi vyhne.

Je naléhavě zapotřebí celoevropská spolupráce, a pokud ano, v jakých oblastech?

V Evropě už nyní probíhá dobrá spolupráce. Evropská komise, Evropská a středomořská organizace ochrany rostlin (EPPO) a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) již podnikají kroky ke koordinaci opatření proti invazi tohoto škůdce.

Co je nyní nejlepší strategie: eradikace, zamezení dalšího šíření, zpomalování šíření, nebo ochrana vybraných stromů a genetických zdrojů jasanu?

Z těchto možností je nejlepší strategií zpomalit šíření polníka jasanového zákazem přemisťování napadeného dřeva a školkařského materiálu. Dalším užitečným přístupem je omezit dopady na městské stromy pomocí insekticidních injektáží. Ty mají jen velmi malé dopady na necílové složky životního prostředí a jedno ošetření dokáže strom chránit před napadením po dobu dvou až tří let. V lesích sice nejsou prakticky použitelné, ale ve městech představují velmi dobrou možnost, protože značná hodnota stromů může ospravedlnit i vysoké náklady.