Bukové porosty s hnědnoucími listy uprostřed léta, smrky oslabené a napadené kůrovcem, stromy vyvrácené nebo zlomené silnou bouří – napříč Evropou už nejméně dvacet let pozorujeme, že stále více stromů odumírá dříve, než by odpovídalo jejich přirozenému vývoji. V některých regionech je dnes stav lesů dokonce horší než v 80. letech 20. století, kdy způsobovalo vážné poškození lesů znečištění ovzduší a imise.
Mezinárodní tým vedený společně francouzskou institucí Laboratoire des Sciences du Climat et de l’Environnement a Švýcarským federálním institutem pro výzkum lesa, sněhu a krajiny WSL se podrobněji zaměřil na data z Francouzské národní inventarizace lesů za období 2015–2023. Výzkumníci zjišťovali, které faktory mohou vysvětlit rostoucí odumírání stromů.
Kombinací počítačových modelů a metod strojového učení prokázali, že vedle velikosti stromů a konkurenčních vztahů v porostu hrají klíčovou roli specifické odchylky od obvyklého sezónního klimatu. Právě ty mohou být významným faktorem vyvolávajícím mortalitu stromů. Vědci dospěli k překvapivému zjištění: i ideální růstové podmínky, například teplé a vlhké jaro, mohou zvýšit riziko odumírání stromů.
Dobré podmínky mohou být také rizikové
Teplé a vlhké jaro může na první pohled působit jako ideální začátek vegetační sezóny. Právě po takových obdobích však častěji odumíraly vysoké stromy, například jedle bělokorá. Vědci předpokládají, že během teplých a vlhkých jar tyto stromy rostou intenzivněji než obvykle.
„To zvyšuje jejich potřebu vody a činí je zranitelnějšími ve chvíli, kdy nastane sucho. Zároveň to znamená, že už na začátku roku spotřebují více půdní vody. Pokud poté následuje suché léto, půdní zásoby vody jsou již vyčerpané a stromy jsou rychleji vystavěny stresu suchem,“ vysvětluje Pascal Schneider, hlavní autor studie publikované v časopise Nature Communications. Vlhká jara mohou navíc podporovat růst patogenů, například hub, což může stromy dále oslabovat.
„Naše výsledky ukazují, že problémy stromům nezpůsobuje pouze jedna ‚letní epizoda sucha‘. V závislosti na druhu dřeviny může mít pozvolně narůstající nedostatek vody větší dopad než krátké, intenzivní sucho nebo naopak,“ říká dále Schneider.
Na stromy nedopadá pouze letní sucho. Problematické mohou být také mírné zimy, protože škůdci při vyšších zimních teplotách lépe přežívají. Teplá jara mohou riziko dále zvyšovat tím, že rašení pupenů nastává dříve a mladé listy jsou pak citlivější vůči pozdním mrazům. Stromy tedy neodumírají pouze v důsledku jednotlivých extrémních událostí, ale spíše vlivem kombinace specifických klimatických anomálií.
Méně vody, méně stromů
Pro lesnickou praxi z toho vyplývá, že je zapotřebí více využívat dřeviny odolnější vůči suchu z jižnějších oblastí – a to jak v rámci populací již využívaných druhů, tak při výběru druhů nových. Lesníci si musí uvědomit, že v budoucnu budou mít lesy v létě obecně k dispozici méně vody.
Velké stromy, které spotřebovávají velké množství vody, bude v některých případech potřeba z porostu odstranit o něco dříve. Důležitou roli bude hrát snížení hustoty porostů, zejména po obdobích jinak příznivých růstových podmínek. Tím lze lépe využít omezené vodní zdroje pro zbývající porost.
Francouzská národní inventarizace lesů byla pro tento výzkum obzvlášť vhodná. Databáze zahrnuje 500 000 stromů 52 různých druhů. Francie navíc zahrnuje téměř celé rozpětí geografických a klimatických podmínek, které se v Evropě vyskytují – od středomořského po alpínské klima. Výsledky této studie proto mohou být využitelné i v dalších evropských regionech a pomoci odpovídajícím způsobem přizpůsobit lesní hospodaření.
Tento výzkum byl realizován v rámci projektu UPSCALE.
Zdroj:
Schneider, P., Pellissier-Tanon, A., Zhou, C. et al. Rising tree mortality in France is associated with distinct seasonal climate anomalies. Nat Commun (2026). Licence: Creative Commons Attribution/
