Prognózy vývoje kalamity jsou vypracovány pro jednotlivé okresy ČR. Vycházejí z časových řad kůrovcových nahodilých těžeb, přičemž jsou omezeny disponibilní zásobou smrku nad 50 let. Prognózy pro jednotlivé okresy jsou následně agregovány na úroveň krajů a celé České republiky. Mapy si můžete stáhnout v panelu vpravo v souboru PDF. S výsledky prognóz se můžete obeznámit interaktivnější formou pomocí mapové aplikace Proles.
Shrnutí pro Českou republiku
Prognóza dalšího vývoje kůrovcové situace předpokládá v krátkodobém horizontu 2025–2027 v celorepublikovém měřítku pokles kůrovcových těžeb, celkový útlum kalamity a oscilaci kolem základního stavu. Těžiště kůrovcových těžeb bude pravděpodobně vázáno na Jihočeský kraj, Plzeňský kraj, Vysočinu, Jeseníky a Beskydy.
Horní interval spolehlivosti predikce však ukazuje možnou trajektorii, kdy při nepříznivém průběhu klimatických podmínek může populace lýkožrouta rychle zvýšit početnost a znovu nastartovat kůrovcovou kalamitu.
V pesimistické variantě předpovědi můžeme během tří let dosáhnout objem kůrovcových těžeb z roku 2021 (druhá nejvyšší hodnota). Jako nejvíce ohrožený je predikován kraj Vysočina, který byl nejsilněji zasažen kůrovcovou kalamitou, nicméně stále má vysoké zásoby smrku zejména ve vyšších polohách a rovněž mnoho fragmentů smrkových lesů s nižší stabilitou a sníženou rezistencí.
Jako potenciálně riziková se rovněž jeví oblast Jeseníků, zejména okrajové podhorské polohy. Labilní smrkové porosty se ve velkém měřítku nachází i v Brdech. Za rizikovou je nutné považovat i doposud relativně méně zasaženou oblast Beskyd, v které není pokles kůrovcových těžeb natolik strmý. Při nepříznivém vývoji kůrovcové situace budou pro další rozvoj kalamity důležité Jihočeský a Plzeňský kraj, kde je při této trajektorii predikován značný objem kůrovcových těžeb, s možností dalšího rozvoje kalamity, neboť tyto kraje mají velmi vysoké zásoby smrku.
Data a Metodika
Roční data o nahodilých těžbách v důsledku napadení podkorním hmyzem na smrku za období 2003-2023 byla převzata ze zpravodajů Lesní ochranné služby (LOS). Jako druhý zdroj dat proto byla použita data o hmyzových nahodilých těžbách Českého statistického úřadu (ČSÚ), která jsou založena na zprávách všech ekonomicky aktivních subjektů. Pro potřeby řešení proto byla data LOS a ČSÚ zkombinována tak, aby byl zachován detail dat LOS a kompletnost dat ČSÚ. Hodnota kůrovcových těžeb za rok 2024 byla aproximována na základě dostupných dat LČR k říjnu 2024. Prognóza se opírá o extrapolaci recentních trendů vývoje nahodilých těžeb v důsledku napadení porostů kůrovcovitými. Vycházíme z předpokladu jisté setrvačnosti vývoje kalamity, která souvisí s přenosem existujících populačních hustot kůrovcovitých mezi jednotlivými roky. Predikované objemy poškození jsou v každém roce konfrontovány s aktuální zásobou smrku v daném okrese tak, aby nedošlo k překročení disponibilní zásoby. Při tomto omezení je uvažováno pouze se zásobou smrku nad 50 let, která je pro dominantní druh kůrovce (Ips typographus) atraktivní.
Vhledem ke skutečnosti, že v hodnoceném období došlo k výraznému útlumu kalamity na celém území ČR, mají střední predikované hodnoty a jejich dolní interval tendenci konvergovat k nule i v případech, kdy je k dispozici dostatek zásob smrku nad 50 let. V těchto případech byly střední předikované nulové hodnoty nahrazeny průměrnou hodnotou poškození z období 2000–2015, odpovídající endemickému stavu populace kůrovce.
Pro vytvoření krátkodobých prognóz byla použita statistická metoda pro analýzu časových řad ARIMA (Autoregressive Integrated Moving Average). Pro každý okres byla určena jak očekávaná (předpovězená) hodnota dalšího vývoje, tak i 80% a 90% predikční interval. Šířka tohoto intervalu je ovlivněna zejména mírou variability nahodilých těžeb v minulém období (variabilnější průběh v období 2003-2024 zvětšuje predikční interval).
Podrobnější informace k metodice je možné najít v práci: Hlásny, T., Merganičová, K., Modlinger, R., Marušák, R., Lowe, R., Turčáni, M. 2021. Prognóza vývoje kůrovcové kalamity a nová platforma pro šíření informací o lesích v České republice. Zprávy lesnického výzkumu 3, 197-205.
