Evropské lesy čeká výrazný nárůst disturbancí. Nová studie předpovídá budoucnost požárů, vichřic i kůrovcových kalamit

Nová studie vedená odborníky z Technické univerzity v Mnichově (TUM) – na které se podílela i Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze – přináší jeden z nejdetailnějších modelů budoucího vývoje disturbancí v evropských lesích.

Výsledky ukazují, že při všech klimatických scénářích budou evropské lesy do roku 2100 čelit výrazně vyššímu poškození způsobenému požáry, vichřicemi a přemnožením kůrovců.

Přírodní disturbance jsou události, které narušují vývoj lesa – například požáry, vichřice nebo rozsáhlá přemnožení škůdců. Vedle ekonomických dopadů mají vliv na schopnost lesů poskytovat klíčové ekosystémové služby – od produkce dříví, ukládání uhlíku přes regulaci. vody až po ochranu biodiverzity. Tisková zpráva Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze je k dispozici ZDE.  Ze studie vyplývá, že klimatická změna výrazně změní charakter poškozování evropských lesů a vytvoří nové podmínky pro hospodaření. 

Prof. Tomáš Hlásny, vedoucí Oddělení výzkumu rizik pro lesy na FLD ČZU a jeden ze spoluautorů studie, poskytl pro ČT24 rozhovor, kde její výsledky dále přiblížil. Zdroj: Česká televize.

Model založený na umělé inteligenci a datech z 13 000 lokalit 

Výzkumný tým propojil více než 30 let satelitních pozorování se simulačními modely vývoje lesů a metodami umělé inteligence. Analýza zahrnovala přibližně 13 000 lokalit napříč Evropou a pracovala s modelem trénovaným na zhruba 135 milionech datových bodů. Díky tomu bylo možné hodnotit budoucí riziko disturbancí v mnohem jemnějším prostorovém rozlišení než v dřívějších studiích. 

Studie zároveň zdůraznila rostoucí význam nových technologií pro management rizik v lesnictví. Dálkový průzkum Země, dynamické simulační modely a umělá inteligence představují stále důležitější nástroje pro hodnocení budoucího vývoje lesů a plánování adaptace na klimatickou změnu.  

I při omezení oteplení na 2 °C porostou disturbance dál 

Důležitým výsledkem studie je, že očekávaný nárůst plochy zasažené disturbancemi se zvýší ve všech analyzovaných klimatických scénářích. Při vysokých emisích a oteplení přesahujícím 4 °C do konce století by se rozsah poškození evropských lesů mohl přibližně zdvojnásobit.

Ani scénář, který počítá s omezením globálního oteplení přibližně na 2 °C, však neznamená návrat k dřívější úrovni škod: poškození evropských lesů by i v tomto případě mělo být rozsáhlejší než v období 1986–2020. Právě toto „referenční“ období už samo vykazovalo mimořádně vysokou míru disturbancí, zejména vichřic, sucha, požárů a kůrovcových gradací. 

Studie zdůrazňuje trend, který byl v posledních letech patrný zejména ve střední Evropě: disturbance už nelze chápat jako ojedinělé mimořádné události, ale jako stále významnější součást lesnického plánování, která vyžaduje nové přístupy. Související materiál „Management přemnožení kůrovců v 21. století“ Policy-brief-Managing-bark-beetle-outbreaks-in-the-21st-century-CZ.pdf v této souvislosti upozorňuje, že „stav permanentně vysokého rizika se stává novým standardem“. 

Nejvyšší riziko čeká jih a západ Evropy 

Vývoj poškozování lesů nebude v Evropě probíhat rovnoměrně. Nejvýraznější nárůst očekávají autoři studie v jižní a západní Evropě, kde může dojít k výrazným změnám druhové skladby i struktury lesů. 

Severní Evropa by měla být zasažena méně intenzivně, studie však i zde upozorňuje na možný vznik regionálních ohnisek disturbancí. To naznačuje, že nejde o problém omezený pouze na tradičně rizikové oblasti, ale o celoevropskou změnu režimů poškozování. 

Dále studie zdůrazňuje, že disturbance se často vzájemně zesilují a význam těchto interakcí roste se změnou klimatu. Sucho oslabuje obranyschopnost stromů, větrné kalamity vytvářejí vhodný substrát pro rozvoj populací kůrovce a vysoké teploty urychlují jeho vývoj. Tento komplexní charakter disturbancí představuje jednu z hlavních výzev managementu rizik v lesnictví. 

Dopady na uhlíkovou bilanci, trh se dřevem i ekosystémové služby 

Rostoucí rozsah disturbancí bude mít významné ekologické i ekonomické důsledky. Evropské lesy představují důležité úložiště uhlíku a přispívají tak ke snahám o zmírnění klimatické změny. Rostoucí mortalita stromů však tuto funkci oslabuje. 

Disturbance zároveň narušují lesní hodnotové řetězce (podrobněji jsme se na tento problém zaměřili ZDE https://www.prolesy.org/wp-content/uploads/2025/10/Policy-Brief-Rozvoj-odolnosti-lesnich-hodnotovych-retezcu-CZ.pdf. ). Krátkodobě vedou k nadbytku kalamitního dříví nižších jakostních tříd, dlouhodobě pak mění druhovou skladbu lesů a dostupnost suroviny pro dřevozpracující průmysl. To může narušovat stabilitu trhu se dřevem a vytvářet tlak na transformaci celého sektoru.  

Dopady disturbancí se neomezují pouze na produkci dříví. Ovlivněna je také biodiverzita, ochrana půdy, vodní režim krajiny nebo rekreační funkce lesa. Některé disturbance mohou zároveň vytvářet prostor pro přirozenou obnovu a vznik druhově pestřejších a strukturálně rozmanitějších lesů. 

Budoucí odolnost lesů je v našich rukách 

Autoři studie zdůrazňují, že budoucnost evropských lesů nebude záviset pouze na rychlosti snižování emisí a zmírňování změny klimatu, ale také na schopnosti adaptovat lesní hospodářství na nové podmínky. 

Klíčovým pojmem je zde odolnost nebo resilience (podrobnější informace o tomto konceptu jsme přinesli ZDE https://www.prolesy.org/clanky-pro-odborniky-strategie/lesy-pro-budoucnost-jak-muze-odolnost-lesu-podporit-udrzitelne-hospodareni-v-lesich/ ), tedy schopnost lesního ekosystému odolávat narušení, obnovit se po něm a dál poskytovat důležité ekosystémové služby. To vyžaduje podporu druhově i věkově rozmanitějších porostů, využívání přirozené obnovy, omezení dominance rizikových monokultur a rozvoj flexibilnějších lesních hodnotových řetězců. 

Studie zároveň zdůrazňuje, že disturbance nelze vnímat pouze jako selhání nebo hrozbu. Mohou také fungovat jako mechanismus ekologické obnovy a vytvářet podmínky pro vznik nových, odolnějších lesů. Právě schopnost využít tuto příležitost bude podle autorů zásadní pro budoucí stabilitu evropských lesů. 

Rupert Seidl z TUM, který se na studii podílel, zdůrazňuje, že budoucnost evropských lesů bude záviset na propojení nových vědeckých poznatků, modelování a praktického managementu. Detailnější predikce disturbancí podle něj mohou pomoci posilovat odolnost lesních ekosystémů i sektorů, které jsou na lesích ekonomicky závislé.