Polník jasanový (Agrilus planipennis) způsobil v Severní Americe úhyn desítek milionů jasanů. Letos byl jeho výskyt potvrzen v Maďarsku a na Slovensku. Není otázkou zda, ale kdy se dostane také do Česka. Jak napadení poznat a jak se na jeho příchod připravit?
Polník jasanový (Agrilus planipennis Fairmaire, 1888; syn. A. feretrius, A. marcopoli; Coleoptera: Buprestidae), zvaný také krasec jasanový, je podkorní brouk původem z východní Asie (severovýchodní Čína, Japonsko, Korejský poloostrov, Mongolsko, Tchaj-wan a ruský Dálný východ).
Dospělci mají úzké, klínovitě tvarované tělo kovově modrozelené barvy o délce 8–14 mm, s hustou jemnou skulpturou a bez bělavých skvrn na krovkách (jimiž se odlišují od podobných našich druhů polníků).
Larvy jsou protáhlé, beznohé, smetanově bílé, 26–32 mm velké, se zřetelně článkovaným tělem (ÚKZÚZ – Rostlinolékařský portál, 2024).
Vývoj probíhá v lýku a bělovém dřevu jasanů. Samice klade 68–90 vajíček jednotlivě do prasklin kůry; vylíhlé larvy se prokousávají do kambia, kde vyžírají charakteristické esovitě zakřivené chodbičky vyplněné hnědavými pilinami a trusem.
Dospělec opouští strom výletovým otvorem tvaru písmene D o šířce 3–4 mm. Vývoj trvá 1–2 roky v závislosti na klimatu a vitálnosti hostitele; dospělci se vyskytují od poloviny května do července.
Ve svém přirozeném areálu napadá druh převážně oslabené stromy; mimo původní areál – kde evropské a severoamerické jasany postrádají odpovídající obranné mechanismy vzniklé koevolucí, jako je vyšší koncentrace látek toxických pro larvy, nebo po poranění rychlejší oxidací fenolických sloučenin na látky larvy přímo zabíjející – útočí i na vitální stromy a způsobuje jejich úhyn obvykle do 1–3 let od napadení (Villari et al., 2016; Herms & McCullough, 2014).
V Severní Americe jsou napadány všechny původní druhy jasanů, a to bez ohledu na jejich vitálnost, celkový zdravotní stav nebo aktuální kondici jednotlivých stromů (ÚKZÚZ – Rostlinolékařský portál, 2024; EPPO – European and Mediterranean Plant Protection Organization, 2023).
V oblastech, které byly invazí polníka jasanového výrazně postiženy, uhynulo 95 % všech jasanů až do průměru kmene 5 cm, což dokládají údaje uváděné ve studii Sun et al. (2024).
Ze zkušeností získaných v Severní Americe tedy vyplývá, že americkým druhům jasanu chybí rezistence proti napadení polníkem jasanovým, přičemž je velmi pravděpodobné, že obdobná situace platí také v případě evropských druhů jasanů.
Původní evropské druhy
Z původních evropských druhů dřevin polník jasanový napadá následující:
V laboratorních podmínkách prospívá také na olivovníku evropském (Olea europaea) (Cipollini et al., 2017). Dřívější údaje o napadání jilmů (Ulmus spp.) a ořešáků (Juglans spp.) nebyly potvrzeny (ÚKZÚZ – Rostlinolékařský portál, 2024).
Pěstované nepůvodní druhy
Polník napadá také americké, v Evropě nepůvodní, druhy jasanů
Za suboptimálního hostitele (polník na druhu přežívá, ale populace neprospívají tak dobře, jako na jasanech) se považuje severoamerický bělas viržinský (), V Evropě místy pěstovaná okrasná dřevina . Dřívější údaje o napadání lapin (Pterocarya spp.) a ořešáků (Juglans spp.) nebyly potvrzeny (ÚKZÚZ – Rostlinolékařský portál, 2024).
Původními hostiteli v Asii jsou jasany Fraxinus chinensis, F. japonica, F. lanuginosa, F. mandshurica a F. rhynchophylla. Tyto druhy jsou sice napadány, ale výskyt polníka je pro stromy fatální pouze v případě kombinace napadení s abiotickým stresem (Villari et al., 2016).
V Severní Americe byl druh poprvé potvrzen v roce 2002 v jihovýchodním Michiganu (USA), pravděpodobně zavlečen s dřevěnými obaly z Číny. Rozšířil se do více než 35 amerických států a pěti kanadských provincií a způsobil úhyn desítek milionů jasanů (Herms & McCullough, 2014; Sun et al., 2024).
V Evropě byl poprvé zjištěn v roce 2003 v Moskvě. Od té doby se v evropském Rusku šíří do všech geografických směrů; nejsevernější populace byla nalezena v Jaroslavli a Petrohradě. V roce 2019 byl výskyt potvrzen na Ukrajině a v Bělorusku, v těsné blízkosti hranic EU.
V prosinci 2024 uspořádala Evropská a středomořská organizace pro ochranu rostlin (EPPO) seminář za účasti odborníků z 55 zemí, přičemž Rusko, Bělorusko, Estonsko, Finsko a Lotyšsko referovaly o aktuálním stavu monitoringu (EPPO, 2024).
V současné době je již výskyt potvrzený z Maďarska (červen 2026), kde je druh brán jako vyskytující se přechodně. Poslední výskyt je již z jihovýchodního Slovenska (červenec 2026), kde byl polník zjištěn již ve 22 katastrech (UKZUZ, 2026).
Klimatické modelování ukazuje, že podmínky střední Evropy včetně České republiky jsou pro šíření polníka jasanového vhodné (Rossi et al., 2024).
V ČR druh dosud zjištěn nebyl – od roku 2011 probíhají každoroční oficiální detekční průzkumy.
Druh je v EU zařazen mezi prioritní karanténní škodlivé organismy (příloha II nařízení Komise (EU) 2019/2072); Evropská komise přijala v reakci na blížící se ohrožení specifická opatření nařízením (EU) 2024/434 spočívající v pravidelných fytosanitárních kontrolách a průzkumech, které by měly mít 95% zachycovací spolehlivost při 1% míře napadení, okamžitých eradikačních opatřeních (spálení biomasy hostitelských rostlin) a informační kampani pro veřejnost.
V Evropě jsou jasany ohroženy souběžně dvěma invazními škodlivými organismy asijského původu – houbou voskovičkou jasanovou (Hymenoscyphus fraxineus, syn. Chalara fraxinea) a popisovaným polníkem jasanovým.
Rozlišení je klíčové pro správné fytosanitární hlášení a volbu opatření. V počátečních stádiích je však diagnostika obtížná, neboť oba organismy způsobují podobné odumírání vrcholové části koruny.
Voskovička jasanová je houba způsobující tzv. nekrózu jasanů. Projevuje se nekrózami a vředovitými lézemi na větvičkách a letorostech, vadnutím listů od vrcholu, charakteristickými olivovohnědými skvrnami na řapících, a u starších stromů i základovými hnilobami vedoucími ke snížení stability. Nekrózy se šíří od vrcholu dolů, přičemž mladší stromy hynou rychleji (Carroll et al., 2024; Forest Research UK, 2022). Koruny stromů napadených polníkem také odumírají od vrcholu.
Polník jasanový zanechává tyto charakteristické znaky
(ÚKZÚZ – Rostlinolékařský portál, 2024: EPPO, 2023)
Záměna larválních chodeb a výletových otvorů je málo pravděpodobná, avšak pro potvrzení přítomnosti polníka jasanového je nezbytný nález larev po odloupnutí kůry, nebo odchyt dospělců.
Při souběžném výskytu obou patogenů – situace dokumentovaná na Ukrajině od roku 2019 – se navzájem potencují a způsobují rychlejší odumírání porostů než při působení každého z nich zvlášť (Valenta et al., 2022).
Jakékoli podezření na výskyt polníka jasanového je nutno neprodleně nahlásit Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému.
Vzhledem k tomu, že polník jasanový v ČR dosud nebyl prokázán, spočívá aktuální management zejména v prevenci a připravenosti. V zemích s jeho výskytem se uplatňují tyto přístupy:
1.Karanténní opatření a regulace pohybu dříví: Přemísťování jasanového dříví, větví, kůry, štěpky a palivového dřeva z napadených oblastí je klíčovým vektorem šíření. Dovoz těchto komodit ze zemí s výskytem polníka jasanového podléhá přísným fytosanitárním požadavkům EU (nařízení 2019/2072, 2024/434). Jako zvláště rizikové jsou hodnoceny neošetřené dřevěné proklady s kůrou (ÚKZÚZ – Rostlinolékařský portál, 2024). Vzhledem k současnému rozšíření je nutné dbát zvýšené opatrnosti zejména při dovozu dřeva ze všech zemí s potvrzeným výskytem .
2.Monitoring a včasná detekce: ÚKZÚZ provádí od roku 2011 každoroční detekční průzkumy – od roku 2016 i pomocí lapačů (zelené trojboké hranoly) s návnadou obsahující kombinaci listového alkoholu a manuka oleje lákající samce i samice, popřípadě v kombinaci s feromonem produkovaným samicemi a lákající samce. Monitorovací síť je od roku 2015 spolufinancována EU. Doplňující metodou jsou vizuální kontroly jasanů a lapáky v podobě záměrně oslabených jedinců jasanu.
3.Eradikace při zjištění výskytu: Při potvrzení výskytu musí být v souladu s právem EU neprodleně přijata eradikační opatření – likvidace napadených stromů a tepelné ošetření nebo destrukce dřeva a kůry tak, aby nedošlo k dokončení vývoje larev a úniku dospělců (ÚKZÚZ – Rostlinolékařský portál, 2024; EPPO PM 9/14). Je však třeba zdůraznit, že v Severní Americe všechny pokusy o lokální eradikaci selhaly. Bohužel v době zjištění polníka bývá populace zpravidla již rozšířena v okruhu několika kilometrů, protože spolehlivá detekce při nízkých populačních hustotách je obtížná (Herms & McCullough, 2014; Sun et al., 2024). To nicméně neznamená, že by bylo možné od včasné detekce a okamžité eradikace upustit – i při snížené pravděpodobnosti úspěchu tato opatření invazi zpomalují.
4.Insekticidní ošetření: Pro cenné stromy v parkové zeleni a zahradách lze jako preventivní nástroj (nikoli jako náhradu eradikace) použít systémové insekticidy – imidakloprid nebo emamektin benzoát – kmenovou injekcí nebo půdní aplikací. Ošetření je účinné pouze preventivně nebo v rané fázi napadení; při odumření více než 40–50 % koruny je léčba zpravidla neúčinná. Na území EU dosud nejsou schváleny přípravky přímo pro tuto aplikaci; výzkum metod insekticidního ošetření v EU probíhá (ÚKZÚZ – Rostlinolékařský portál, 2024; Smitley et al., 2010; McCullough, 2019).
5.Biologická ochrana: V Severní Americe jsou od roku 2007 introdukováni parazitoidi z Asie: vajíčkový parazitoid Oobius agrili a larvální parazitoidi Tetrastichus planipennisi a Spathius galinae. Kombinace T. planipennisi s predací datlovitých ptáků snížila hustoty larev v pokusných plochách o ~76 % za pět let (Duan et al., 2022). Pro Evropu jsou hodnoceny možnosti zavedení biologické ochrany pomocí těchto parazitoidů ještě před příchodem škůdce (Kenis et al., 2024; Gould et al., 2024). Příbuzný evropský druh Spathius polonicus (Hymenoptera: Braconidae), který přirozeně parazituje několik domácích druhů polníků (Agrilus spp.), byl zaznamenán také jako parazitoid larev polníka jasanového v evropském Rusku (parazitováno 30 z 54 sebraných larev; Orlova-Bienkowskaja & Belokobylskij, 2014). Tento původní evropský druh tak představuje potenciálního kandidáta pro posílení biologické ochrany v Evropě. Jeho výskyt v Evropě je však poměrně řídký.
6.Genetické zdroje a obnova porostů: V Severní Americe bylo identifikováno malé procento přeživších jasanů s vyšší odolností (tzv. lingering ash). Výzkum jejich obranných mechanismů a šlechtění odolnějších genotypů představuje perspektivu pro dlouhodobou obnovu porostů po invazi (Koch et al., 2015).
Kontaktujte Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, tel.: 543 548 111, e-mail: www.ukzuz.cz. Druh je karanténním škodlivým organismem – hlášení je ze zákona povinné.
Článek vznikl ve spolupráci s centrem pro výzkum biologických invazí v lesích FISC při Fakultě lesnické a dřevařské ČZU v Praze. Centrum vzniklo v rámci projektu HIVE a je financováno ze zdrojů EU.
Propojuje špičkové odborníky z různých zemí a oblastí výzkumu za účelem řešení jednoho z nejpalčivějších environmentálních problémů dneška, jakým invazní druhy jsou. Více na: www.forestinvasion.cz
