Komplexní strategie pro rozvoj připravenosti českého lesnického sektoru na kalamity v lesích

Po roce 2018 bylo více Evropských zemí zasaženo rozsáhlými přemnoženími kůrovců vyvolanými suchem, přičemž epicentrem dění se stala střední Evropa. Jen v České republice bylo v průběhu šesti let zasaženo přes 100 milionů metrů krychlových smrkového dříví. V letech, kdy kalamita kulminovala, se dokonce české lesy staly čistým emitentem uhlíku – těžby přesáhly přírůst a akumulaci uhlíku.

Vzniklé kalamitní holiny pokrývaly desítky až stovky hektarů a mnohdy změnily tradiční ráz lesní krajiny. Obnova vzniklých holin představovala, a pořád představuje, další výzvu pro logistiku a plánování – obzvláště, jeli cílem položit základ lesa adaptovaného na příští klimatické podmínky.

Během kalamitního období došlo k dalším nepříznivým okolnostem, jako zaplavení trhu dřívím z nahodilých těžeb, poklesu jeho ceny a nedostatku lidských a logistických kapacit. Situace ztížila pandemie COVID-19, která dále omezila prostor pro zmírňování dopadů a obnovu lesa. Vzniklá situace přesahovala možnosti vlastníků lesů a vyžádala si aktivní intervenci státu, která zahrnovala jak různé podpůrné a kompenzační programy, tak i změny legislativy související se zpracováním kalamity a následnou obnovou.  

Východiska metodiky  

• Kůrovcová kalamita z let 2017-2022 nebyla ojedinělou událostí, ale projevem probíhající a zesilující se změny klimatu. S ohledem na vysoké zásoby smrku v lesích a rostoucí extremitu počasí, musíme předpokládat, že další kalamitní vlna je otázkou času. Toto východisko je klíčové pro investice do rozvoje připravenosti na další kalamitní situace.  

• Česká republika je součástí rozpadu smrkových porostů probíhajícího napříč Evropou, který byl primárně vyvolaný suchem. K rozpadu dochází v oblastech s různými přírodními podmínkami, managementem, lesnickou legislativou, přístupem k ochraně přírody nebo vlastnickými vztahy. Ačkoliv tyto faktory formují lokální dynamiku přemnožení, nejsou odpovědny za přemnožení jako taková. Hlavní příčinou je změna klimatických podmínek způsobem, který přesáhl limity odolnosti smrkových lesů v mnoha částech Evropy.    

• Výsledky výzkumu naznačují, že účinnost aktivních opatření (zejména sanitárních těžeb) pro boj s kůrovcem se změnou klimatu výrazně klesá. Můžeme však předpokládat, že je možné zmírnit dopady, zploštit průběh kalamitní vlny a rozložit rozpad smrkových lesů na delší období, čímž dojde ke zmírnění dopadů na majitele lesů, trh se dřívím a zpracovatelský průmysl. Toto východisko je však zapotřebí interpretovat opatrně, protože průběh a intenzita dalších kalamitních vln bude silně formována specifickými klimatickými podmínkami (teplotou vzduchu, trvání period sucha a jejich výskytu v rámci roku, atd.), které není možné předpovědět.  

• Rozvoj připravenosti a budování kapacit je potřebné přizpůsobit skutečnosti, že ačkoliv je riziko další kalamitní vlny vysoké, její načasování a rozsah není možné předpovědět. Navrhovaná opatření proto směřují ke zlepšení celkové flexibility plánování, schopnosti mobilizovat a optimalizovat využití dostupných zdrojů, realizaci cílených opatření omezujících rozsah a intenzitu kalamity a vytvářejících podmínky pro pokalamitní obnovu, a zároveň minimalizující nežádoucí tržní a environmentální dopady. 

• Celkovým cílem má být obecný rozvoj odolnosti a připravenosti lesů na budoucí krizové situace, nikoliv pouze na další kůrovcovou kalamitu. Budoucí rizika, včetně invazí různých škůdců a patogenů, jsou nepředvídatelná. Opatření zaměřené na konkrétní škodlivý činitel mohou zvyšovat zranitelnosti lesů jiným činitelem – například náhrada smrkových porostů borovými sice zabrání vzniku přemnožení lýkožrouta smrkového, případné objevení háďátka borového v dalších desetiletích však může mít katastrofické dopady. Je proto potřebné zaměřit se na opatření směřující k diverzifikaci skladby a struktury lesů, rozvoj systémů monitoringu a včasné detekce, diverzifikaci ekonomických aktivit majitelů lesů a vytvoření vhodné legislativy, které jsou efektivní napříč škodlivými činiteli a krizovými situacemi.