Po roce 2018 bylo více Evropských zemí zasaženo rozsáhlými přemnoženími kůrovců vyvolanými suchem, přičemž epicentrem dění se stala střední Evropa. Jen v České republice bylo v průběhu šesti let zasaženo přes 100 milionů metrů krychlových smrkového dříví. V letech, kdy kalamita kulminovala, se dokonce české lesy staly čistým emitentem uhlíku – těžby přesáhly přírůst a akumulaci uhlíku.
Vzniklé kalamitní holiny pokrývaly desítky až stovky hektarů a mnohdy změnily tradiční ráz lesní krajiny. Obnova vzniklých holin představovala, a pořád představuje, další výzvu pro logistiku a plánování – obzvláště, jeli cílem položit základ lesa adaptovaného na příští klimatické podmínky.
Během kalamitního období došlo k dalším nepříznivým okolnostem, jako zaplavení trhu dřívím z nahodilých těžeb, poklesu jeho ceny a nedostatku lidských a logistických kapacit. Situace ztížila pandemie COVID-19, která dále omezila prostor pro zmírňování dopadů a obnovu lesa. Vzniklá situace přesahovala možnosti vlastníků lesů a vyžádala si aktivní intervenci státu, která zahrnovala jak různé podpůrné a kompenzační programy, tak i změny legislativy související se zpracováním kalamity a následnou obnovou.
Každá krize je zároveň příležitostí: V reakci na tento vývoj přinášíme metodiku, které cílem je využít zkušenosti získané v průběhu kalamitního období a přetavit je do postupů hospodaření, legislativy nebo příkladů dobré praxe, které zlepší naši připravenost na příští kalamitní situace.
Východiska metodiky
Tato metodika navazuje na výsledky různých výzkumných projektů – zejména projektů podpořených Národní agenturou pro zemědělský výzkum „ProBrouk“ (2023-2025) a „PostBrouk“ (2025-2027), a projektu Horizon Europe RESONATE (https://resonateforest.org, 2021-2025), kde byly formulovány doporučení pro rozvoj odolnosti evropských lesů a navazujících hodnotových řetězců.
Kromě výsledků výzkumu se tato metodika opírá o evropské politické iniciativy zaměřené na zlepšení připravenosti lesnického sektoru na změny klimatu a sílící přírodní disturbance.
Významnou roli zde sehrávají procesy zastřešené Ministerskou konferencí o ochraně lesů v Evropě Forest Europe, kde byly několika rezolucemi položeny základy Pan-evropského znalostního mechanismu pro rizika v lesích (Pan-European Forest Risk Knowledge Mechanism, FoRISK, www.forisk.org) – mezinárodní iniciativy pro udržitelný management lesů, rozvoj nových přístupů k managementu rizik, výměnu poznatků mezi státy, organizacemi a experty, a jejich přenos do praxe.
Pod záštitou tohoto politického procesu vznikly některé materiály, o než se zde opíráme (podrobněji v kapitole 6). Vytvoření metodiky dále koresponduje s cíli strategické spolupráce Ministerstva zemědělství ČR a Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze pro období 2025-2027. Cílem je zlepšení propojenosti akademické sféry a tvorby lesnických strategií, zlepšení přenosu poznatků z výzkumu do praxe a lepší propojení mezinárodních a národních politických procesů souvisejících s lesním hospodářstvím.