Každé léto čelí Evropa další „bezprecedentní“ vlně lesních požárů. Padají nové rekordy, obyvatelé jsou evakuováni, rostou ekonomické, environmentální i společenské škody a političtí představitelé slibují účinná opatření. Pokud se však tyto „bezprecedentní“ události opakují rok co rok, musíme si položit otázku, zda je ještě možné považovat je za výjimku, nebo zda se již staly novou realitou, před níž odborníci varují řadu let.
Ničivé požáry se opět dostávají do centra pozornosti a otázkou už není, zda Evropa musí jednat, ale jak dokáže propojit své politiky do funkčního celku. Zemědělství, lesnictví, ochrana biodiverzity, rozvoj venkova a bezpečnost obyvatelstva stále sledují své cíle nezávisle a jejich rozpočty a institucionální rámce nejsou harmonizovány, přestože požáry zasahují tyto oblasti současně.
Co způsobuje extrémní požáry?
Požáry v okolí Bordeaux a Madridu letos zasáhly rozsáhlá území, donutily tisíce lidí opustit své domovy a v některých případech dosáhly intenzity, která překročila možnosti konvenčního hašení. Tyto události nejsou pouze důsledkem vyššího počtu vznícení požárů. Požár se stává extrémním, pokud se jeho vznícení spojí s extrémním horkem, suchem, silným větrem a velkým množstvím hořlavé vegetace. Lidská činnost může být příčinou vzniku mnoha požárů, ale právě klimatické podmínky a charakter krajiny rozhodují o tom, zda požáry zůstanou zvládnutelné, nebo se vymknou kontrole.
Změna klimatu a další faktory
Změna klimatu podporuje vznik a šíření požárů. Vyšší teploty a dlouhotrvající sucha vysušují půdu i vegetaci, zatímco opakované vlny veder mohou v lesích vytvořit podmínky, v nichž již hasiči nemohou bezpečně a účinně zasahovat. Expert na požáry z Evropského lesnického institutu (EFI) Alexander Held upozornil, že některé nedávné požáry dosáhly intenzity, při které již nasazení dalších hasičů a letecké techniky nepřináší efekt. Riziko požárů již navíc není pouze problémem jižní Evropy – vážná rizika se objevují také ve střední a severní Evropě.
Změna klimatu je však pouze jednou částí problému. Pozornost je třeba věnovat i způsobům hospodaření v krajině a politikám, které je ovlivňují. Historie a způsoby využívání krajiny v Evropě jsou rozmanité. V některých regionech vede opouštění půdy, úbytek hospodářských zvířat v krajině a celkové omezení hospodaření k hromadění hořlavé vegetace. Jinde intenzivní zemědělství a lesnictví zjednodušila strukturu krajiny, v níž převládá jen několik málo zemědělských plodin nebo druhů dřevin. Přestože se jedná o odlišné procesy, oba mohou zvyšovat riziko extrémních požárů.
Potřeba nového přístupu: od řešení krizí k prevenci
V Evropě disponujeme řadou příkladů udržitelného lesního hospodaření, agrolesnictví a silvopastevních systémů, které kombinují produkční funkce s ekologickou odolností. Výzvou proto není prosazovat jeden univerzální přístup, ale vytvářet rozmanitou a odolnou krajinu odpovídající místním podmínkám. Strategický dokument Evropského lesnického institutu Integrated Fire Management – empowering action for a fire-resilient Europe nabízí praktický rámec pro dosažení těchto cílů na evropské, národní i regionální úrovni.
Vedle posunu od hašení požárů k jejich prevenci, dokument doporučuje využití takzvaného cyklu řízení rizik, který zahrnuje komponenty prevence, připravenosti, reakce a obnovy, v kombinaci s dlouhodobým posilováním odolnosti krajiny. Požáry přitom chápe současně jako problém hospodaření v krajině i jako společenskou výzvu, která vyžaduje koordinaci v oblasti ekologie, rozvoje venkova, veřejné správy a krizového řízení.
Odolná krajina, aktivní komunity a koordinované vedení
Účinné zasahování proti požárům bude vždy nezbytné. Kombinované důsledky změny klimatu, nahromaděného množství hořlavé biomasy a změn ve využívání krajiny však nemohou být vyřešeny pouze prostřednictvím hašení. Odolnost krajiny je třeba budovat ještě předtím, než samotný požár vznikne.
Aktivní hospodaření v lesích a krajině může snížit množství i prostorovou kontinuitu hořlavé vegetace. Lokální řešení, jako je pastva, odstraňování biomasy, agrolesnictví nebo řízené požáry, mohou pomoci vytvářet pestré krajinné mozaiky, které omezují nekontrolované šíření požárů na velké vzdálenosti. Hospodaření zvyšující druhovou bohatost lesů a zlepšující porostní strukturu může rovněž zvýšit odolnost vůči suchu a požárům.
Do prevence a přípravy na požáry je nezbytné zapojovat místní komunity. Obyvatelé potřebují podporu při péči o vegetaci v okolí domů, při vytváření evakuačních a komunikačních plánů, i při pochopení nezbytnosti opatření, jako je řízené vypalování a odstraňování vegetace. Zemědělci, lesníci, hasiči, organizace ochrany přírody a místní samosprávy by měli společně určovat, kde jsou zásahy nejvíce potřebné.
Evropa netrpí nedostatkem politických cílů. Chybějí jí spíše účinné mechanismy, které by tyto cíle sladily napříč sektory, úrovněmi veřejné správy a typy krajiny. Politiky v oblasti zemědělství, lesnictví, ochrany přírody a krizového řízení mohou sledovat oddělené cíle a v některých případech působit dokonce proti sobě. Opatření podporující zalesňování, zemědělskou produkci, biodiverzitu nebo rozvoj venkova by proto měla být posuzována také z hlediska jejich vlivu na riziko vzniku a šíření požárů.
Jsou také potřebné nástroje, které zajistí dlouhodobou ekonomickou životaschopnost požární prevence. Podporováni by měli být vlastníci, kteří aktivně snižují množství hořlavé biomasy, udržují pastvu nebo přispívají k tvorbě pestré, odolné krajiny. Politické nástroje a praktické zásahy by měly vycházet z nejnovějších vědeckých poznatků a odborných zkušeností a zároveň respektovat místní ekologické a socioekonomické podmínky.
Potřeba jednat právě teď
Doporučení EU pro integrované řízení rizika požárů, které bylo představeno v březnu 2026, poskytuje společný rámec pokrývající celý cyklus řízení rizik. Hlavní prioritou je nyní jeho implementace, podpořená dlouhodobým financováním, institucionální koordinací a dostatečnými praktickými kapacitami.
FoRISK, což je celoevropský implementační mechanismus FOREST EUROPE koordinovaný Evropským lesnickým institutem (EFI), může pomoci zavést tento rámec do praxe. Podporuje integrované přístupy k rizikům v lesích, rozvíjí praktické vzdělávání zaměřené na připravenost, prevenci a kontrolu požárů a usnadňuje výměnu poznatků mezi tvůrci politik, odborníky z praxe a výzkumnými pracovníky.
Potřeba jednat je stejně reálná a aktuální jako samotné nebezpečí. Extrémním požárům lze čelit nejen v okamžiku jejich vzniku – vodou, letadly a statečností lidí – ale především prostřednictvím strategií, které budou vytvářet nový vztah mezi krajinou a společností a posilovat naší odolnost vůči požárům. Preventivní opatření a integrované řízení požárů mohou být méně viditelná a přitahovat méně pozornosti médií, v dlouhodobém horizontu však mohou významně snížit lidské, environmentální i ekonomické škody.
